Od ledna se nevybírá stokoruna za den hospitalizace. Začaly už nemocnice výpadek ekonomicky pociťovat?
Zatím výrazně ne. V akutní péči poplatky činily zhruba dvě procenta příjmu nemocnic, ale zařízením chybí mnohem více. Celkový deficit je totiž zejména kvůli loňskému roku mnohamiliardový. Pokud by se ale výpadek poplatků nadále neřešil, bylo by to samozřejmě znát.

Plnil podle vás poplatek skutečně regulační funkci – máte nyní pocit, že pacienti či jejich příbuzní mají tendenci jeho absence zneužívat?
Ne, z našich nemocnic nic takového hlášeno nemáme. Poplatek tak velkou regulační funkci neplnil, do nemocnice si zejména při akutní péči nechodí nikdo lehnout, aby si tam užíval. Trochu jiná situace je v následné péči, kde poplatek dělá víc, jde asi o šest až osm procent příjmů. Tam se samozřejmě mohou vyskytnout případy, že příbuzní nechávají v zařízení staršího pacienta a berou si jeho důchod. To ale není způsobeno poplatky a jejich regulační funkcí, ale tím, že sociální a následná péče u nás není dořešená. Pro spoustu starších prostě není zajištěna péče.

Byl byste pro obnovení poplatku?
Naše asociace pro jeho zavedení nebyla ani dříve. Regulační poplatky jsme považovali spíše za věc, která pomůže pojišťovnám – ty tenkrát také o danou částku snížily úhrady. Nám to tedy nijak nepomohlo a i dnes zaujímáme neutrální, až negativní stanovisko. Pokud by byl zaveden poplatek 60 korun, jak se nedávno uvažovalo, byl by to drobný příspěvek na stravu, ale ani na tu by zcela nestačil, protože dnes přijde na 100 až 120 korun denně. Ošetřovací den v akutní péči ale stojí včetně léků několik tisíc, takže nějaká padesátikoruna navíc nikoho nezachrání. Vzhledem k tomu, že ale
s obnovením nová vláda nepočítá, bereme vážně příslib pana ministra o dorovnání 
z rozpočtu a novelizaci úhradové vyhlášky, tak aby se peníze do nemocnic dostaly. 
Z navýšení plateb za státní pojištěnce, k němuž došlo na podzim, se totiž k nám nedostalo prakticky nic.

Ministr Němeček přislíbil kompenzaci během druhého či třetího čtvrtletí. Dokdy byste peníze potřebovali, aby se výpadek nedotkl chodu?
Novelizace úhradové vyhlášky je možná hned od 
1. dubna, tři měsíce bychom bez poplatků vydrželi. Pak je to velmi jednoduché – udělalo by se to tak, jak se novelou vyhlášky před třemi lety navýšily peníze pro lékaře, jenže teď by se zvedla úhrada za ošetřovací den o stokorunu. To je velice snadné, navíc bychom pak peníze dostali 
i zpětně. Jde přitom o snadné doplnění vyhlášky o dvě věty.

Od příštího roku má navíc zmizet poplatek za ambulanci. Jakou formou by tady mělo dojít ke kompenzaci?
Ambulance tvoří třetinu kapacity nemocnic, takže i to bychom pocítili. Vyrovnání by mělo být opět buď jako 
u hospitalizačních poplatků, anebo snížením daně z přidané hodnoty u léků a nejlépe 
také u zdravotnických prostředků. Kdyby se snížila DPH z 21 a 15 procent na pět procent – některé země EU jako Velká Británie či Finsko mají dokonce na léky nulovou daň –, tak bychom ve zdravotnictví nechali ročně šest miliard, což je mnohem více než výpadek dalších poplatků. Je prostě zločin, když stát vydělává na daních pro nemocné.

Nemocnice

 

Autorka: Michaela Koubková

Zdroj: Deník.cz

Dostupné na: http://www.denik.cz/z_domova/stanislav-fiala-z-asociace-nemocnic-nejvice-by-nam-pomohlo-snizeni-dph-20140203.html